V roce 1961 založila v třineckém Domu pionýrů a mládeže Dorka Peřinová kroužek - dětský sbor. Tento krok se ukázal být šťastný – sbor se rychle rozrůstal, a Dorka Peřinová, zároveň ředitelka Domu pionýrů, předala v roce 1964 vedení sboru Václavu Štývarovi. Ačkoliv Václav Štývar neměl žádnou předchozí praxi v práci s dětmi, tak sbor pod jeho vedením vzkvétal. Rok po jeho příchodu se počet členů dětského sboru zdvojnásobil a zároveň byl založen přípravný sbor Budulínek. V roce 1969 vznikl dívčí komorní sbor Carmen puellae (neformálně nazýván „Karmenky“), pak další přípravné sbory Klubíčko a Zvoneček.

Václav Štývar začal brzy po svém příchodu pro sbor i komponovat. Částečně jej k tomu vedly praktické důvody (potřeba vytvářet hlasová cvičení a jednodušší písně či popěvky, sloužící k rozezpívání), hlavně však začal nacházet ve světě malých zpěváčků bohatý zdroj inspirace. Jeho písničky se staly nedílnou součástí repertoáru sboru.

V letech 1976-1984 se sbor zviditelnil více než stovkou nahrávek pro celostátní soutěž Písničky pro děti, které uskutečnil s Ostravským rozhlasovým orchestrem (ORO). Taktéž sbor natočil množství písní pro televizní dětské pořady. Spolupráce s rozhlasem byla ale velmi náročná, sbor musel často nastudovat písně během velmi krátké doby a jeho „běžná“ činnost tím poněkud trpěla. Vedle průměrné produkce však sbor natočil i mnoho hodnotných písní s renomovanými zpěváky populární hudby.

Během této éry také spontánně vznikl název Štývarův dětský sbor (ŠDS), zkráceně a neformálně též „Štývarčata“. Po ukončení soutěže Písničky pro děti se sbor plně vrátil k obvyklejšímu dětskému sborovému repertoáru. V roce 25. výročí založení dětského sboru vznikl ženský komorní sbor Camerata, složený z bývalých členek ŠDS.

Po odchodu Václava Štývara do důchodu na konci 90. let převzala vedení sboru Alena Kostková, dcera zakladatelky ŠDS Dorky Peřinové. Alena Kostková je i sbormistryní ženského komorního sboru Camerata.